Situace v Brně

Rušení přechodů pro chodce v Brně – výhrady a návrhy řešení

Následující materiál ve stručnosti shrnuje hlavní problémy procesu rušení vybraných přechodů pro chodce prováděným odborem dopravy MMB. Tento postup vyvolává nesouhlas jak dopravních odborníků, tak i veřejnosti.

Materiál navrhuje:

a) OD MMB by měl na základě doporučení CDV a zahraničních zkušeností stanovit parametry doporučené intenzity průchodu chodců a průjezdů vozidel a podle těchto údajů pak znovu přehodnotit přechody pro chodce, které v rámci uvádění metodiky do praxe zrušil. Tyto parametry by měl používat i ve všech budoucích případech rozhodování o zrušení či zřízení přechodu pro chodce. Při svém postupu by měl OD MMB více zohledňovat názory občanů a institucí v okolí rušeného či zřizovaného přechodu a o svém postupu vždy v dostatečném předstihu informovat radnice městských částí na jejichž území má k úpravě dojít.

b) OD MMB by měl zrušit své rozhodnutí o neobnovování vybraných přechodů pro chodce, protože tento postup se ukazuje jako nevhodný z hlediska bezpečnosti chodců.

c) OD MMB by měl bezodkladně znovuobnovit vybrané přechody pro chodce v lokalitách, kde se už nyní ukazuje (na základě podnětů jak občanů a institucí, tak i místních radnic, na základě měření intenzit chodců občanskými sdruženími atd.) jejich opodstatněnost.

Postup Odboru dopravy MMB

V roce 2001 zahájil Odbor dopravy Magistrátu města Brna v reakci na nová ustanovení zákona č.361/2000 Sb. (zavedení přednosti chodců na přechodech) proces přehodnocování značení vybraných přechodů pro chodce z důvodu zachování plynulosti silničního provozu. Jako podklad pro posuzování instalace nebo rušení přechodů slouží „Metodika pro zabezpečení, instalaci a rušení přechodů na území statutárního města Brna“, kterou zpracoval ÚDI B-Kom, a.s.

Rušení přechodů pro chodce pak probíhá v rámci čtyř etap od června 2001 do jara 2003.

a) V rámci I. etapy (léto 2001) bylo zrušeno celkem 8 přechodů

b) V rámci II. etapy (realizace 8/02) bylo zrušeno 27 přechodů okamžitě, 68 se má neobnovovat

c) V rámci III. etapy (realizace 10/02) byly zrušeny 2 přechody

d) V. etapa (realizace 2003) nebyla v době sestavování tohoto materiálu (1/03) dokončena

Celkem tedy bylo do ledna 2003 OD MMB v rámci procesu přehodnocování zrušeno 37 přechodů pro chodce a 68 se jich má neobnovovat (kompletní seznam rušených přechodů – viz. příloha č.1). Kromě toho se ruší další přechody pro chodce mimo tento proces, na základě samostatných projektů (příklad přechodu pro chodce na nám. Míru). Přehodnocování vybraných přechodů provádí OD MMB jako orgán samosprávy i státní správy.

Problematická místa procesu přehodnocování přechodů

1) Výhrady k metodice

Hlavním problémem Metodiky pro zabezpečení, instalaci a rušení přechodů na území statutárního města Brna podle které OD MMB postupuje, je to, že v ní chybí stanovení jakýchkoliv konkrétních parametrů, na jejichž základě se má při rušení přechodů pro chodce postupovat. Chybí zde čísla doporučené intenzity průchodu chodců a průjezd vozidel, která jsou pro rozhodování o účelnosti přechodu podstatná. Metodika sice prověření těchto ukazatelů předpokládá, ale blíže se nerozepisuje. Centrum dopravního výzkumu (CDV – odborné pracoviště Ministerstva dopravy a spojů ČR) přitom uvádí, že nejlepší funkčnosti přechodů se dosahuje v rozmezí intenzit motorové dopravy na profilu přibližně 300-600 vozidel za špičkovou hodinu a intenzit pěší dopravy alespoň 50 přecházejících chodců za špičkovou hodinu („Zásady pro navrhování průtahů silnic obcemi“, CDV 2001). Podobně se postupuje v sousedním Německu, kde stejná čísla uvádí směrnice Spolkového ministerstva pro dopravu, stavebnictví a bydlení z října 2001.

Metodika přitom navrhuje rušit přechody na jednom z ramen u neřízených křižovatek a dále každý přechod v jehož vzdálenosti 50-100 m se nachází jiný. Podle názoru dopravního experta ing. Sklenáře (CDV) takto paušálně postupovat nelze. Je třeba vždy studovat proudy pěších v daném prostoru, jejich intenzity, průjezd aut a teprve potom o zrušení přechodu rozhodovat.

2) Výhrady k realizaci procesu rušení přechodů

Nestanovení konkrétních parametrů účelnosti přechodu v metodice pak zpochybňuje celý proces rušení přechodů, který OD MMB provádí. OD průchody pěších ani průjezdy aut u konkrétních přechodů nezjišťuje, což přiznává i jeden z jeho úředníků ing. Václav Rosol: „Některé přechody jsou na první pohled bez průzkumu zbytečné.“ (MFD z 27.6. 2002).

Od chvíle, kdy byly v Brně zrušeny první přechody pro chodce se objevila řada sporných kauz, kdy instituce, které v okolí některých zrušených přechodů fungují a občané, kteří zde žijí či pracují, se zrušením přechodu nesouhlasí a argumentují jeho potřebností. Vzhledem k absenci výše zmíněných konkrétních údajů je pak obtížné postup OD MMB v těchto případech obhájit.

Dalším problémem postupu OD MMB je to, že o záměru rušit vybrané přechody pro chodce dostatečně neinformoval veřejnost ani její volené zástupce. Některé městské části se tak o rušení přechodů na svém území dozvěděly až poté, co toto rušení proběhlo. Je to případ MČ Komín a MČ Žabovřesky, které v obou případech bezodkladně zahájily s OD MMB jednání o znovuobnovení některých zrušených přechodů, v případě MČ Komín úspěšné.

3) Výhrady k záměru zrušit vybrané přechody „neobnovováním“

V rámci II. etapy rozhodl OD MMB o tom, že celkem 68 přechodů nebude zrušeno hned, ale přestanou se obnovovat, tj. počká se, až zmizí samovolně. Tento záměr ale může ve svém důsledku přinést řadu nebezpečných situací, kdy nebude jasné, zdali je z části už smazaný přechod stále platný či ne - což mohou řidič a chodec hodnotit zcela rozdílně. Úředníci OD k tomu přitom uvádějí zcela protichůdná stanoviska:

„Ke kolizím chodců z auty dojít nemůže, protože dokud samy nevymizí pruhy na silnicích, budou u přechodů také pevné dopravní značky. Jakmile už nebude zebra zřetelná, odstraníme značky a přechod přestane existovat.“ (Josef Buchta, úředník OD MMB v MFD 7.11. 02).

„Svislá dopravní značka označující přechod pro chodce není instalovaná u žádného přechodu určeného k „neobnovení“, protože tyto přechody jsou vesměs na bočních větvích křižovatek, kde uvedeného dopravního značení nebylo užito.“ (Jan Kaucký, vedoucí OD MMB ve svém sdělení z 16.12. 02 – viz. příloha č.2)

Proces rušení přechodů pro chodce v Brně vyvolává nesouhlas veřejnosti, jak je patrné jednak z dopisů, které nejrůznější instituce sídlící v okolí zrušených přechodů adresují OD MMB, tak z podpisů pod peticí žádající zastavení a přehodnocení celého postupu, kterých je v současnosti více než tisícovka. Na OD MMB se se svými stížnostmi obrátily např. Kancelář veřejného ochránce lidských práv, Vojenská akademie, Fakultní nemocnice u svaté Anny, Cyrilometodějská střední pedagogická škola a gymnázium nebo Fakultní porodnice.

Výhrady k postupu OD MMB při rušení přechodů pro chodce uznala i komise sestavující Plán zdraví v rámci Projektu Brno – Zdravé město na svém jednání dne 13. listopadu 2002, kdy doporučila přehodnocení celého procesu nezávislou institucí, nejlépe CDV. Jednání komise se zúčastnili mj. zástupci ÚHA MMB, Policie ČR a Městské policie.

Návrhy dalšího postupu

b) OD MMB by měl zrušit své rozhodnutí o neobnovování vybraných přechodů pro chodce, protože tento postup se ukazuje jako nevhodný z hlediska bezpečnosti chodců.

1) přechody pro chodce přes ul. Hybešova a Leitnerova

V rámci II. etapy byl zrušen přechod přes ul. Hybešova u zadního východu z nemocnice a zároveň bylo rozhodnuto o neobnovování přechodu přes ul. Leitnerova v jeho blízkosti. Oba přechody jsou v pracovních dnech hojně využívány především pacienty a zaměstnanci nemocnice a i po jejich zrušení na stejném místě přechází chodci v intenzitách zdaleka převyšujících doporučených 50 chodců za špičkovou hodinu.

Ing. Radvan Žáček, náměstek ředitele FN u Svaté Anny k tomu ve svém dopise z 25.10. 2002 uvádí: „Přechod přes velmi frekventovanou Hybešovu ulici je z našeho pohledu rizikový, především pro starší a imobilní pacienty, kteří přecházejí z areálu na vyšetření do prostor objektu Hybešova 43 a zpět. Pro většinu pacientů, ale i našich zaměstnanců – kteří jdou na ošetření k závodnímu lékaři nebo vyřídit své záležitosti na zaměstnanecký odbor, je nepohodlné přecházet ul. Leitnerovu na přechod přes Hybešovu ulici a opět přejít Leitnerovu, než se dostanou do objektu Hybešova 43 nebo v opačném směru do areálu nemocnice. Většina se nezdržuje krkolomnou cestou po přechodech, ale přecházejí přímo z areálu do areálu a tím se zvyšuje riziko dopravní nehody a snižuje se tak bezpečnost chodců i řidičů. Souhlasíme s názorem, že rušení přechodů pro chodce není vhodným prostředkem pro zvyšování bezpečnosti chodců, zvláště děje-li se tak v okolí např. zdravotnických zařízení. Svůj protest jsme před časem zaslali na Magistrát města Brna, ale od Odboru dopravy MMB jsme obdrželi zápornou odpověď, s naprosto pro nás nepřijatelným vysvětlením.“ (dále viz. příloha č.3)

Petici proti zrušení přechodu pro chodce přes ul. Hybešova podepsala řada zaměstnanců nemocnici včetně kolektivu lékarny nemocnice u Sv. Anny, která je v jeho těsné blízkosti.

2) přechod pro chodce přes ul. Kounicova

V rámci I. etapy byl zrušen přechod pro chodce přes ul. Kounicova mezi budovami Vojenské akademie. Jedná se o přechod využívaný zejména studenty školy pro přesun z jedné budovy do druhé, často i několikrát během vyučování.

Prorektor Vojenské akademie pro koncepci a rozvoj plk. doc. Ing. Alexander Sikora, CSc. k tomu ve svém dopise z 8.1. 2003 uvádí: „Chápeme snahu Magistrátu města Brna o plynulejší dopravu ve městě a tím i snížení exhalátů z motorových vozidel. Shodujeme se však s Vámi, že by to nemělo být činěno na úkor bezpečnosti chodců. Jedním z přechodů, který byl zrušen a bezprostředně se dotýká bezpečnosti studentů, pedagogů a ostatních zaměstnanců školy, je přechod mezi budovami Vojenské akademie v Brně, Kounicova 65 a Kounicova 44. Přesto, že ihned po zrušení tohoto přechodu jsme proti tomuto protestovali písemně u primátora města a žádali o znovuzvážení všech bezpečnostních rizik, bylo nám sděleno odborem dopravy MMB, že jeho zrušení je v souladu s dopravními předpisy, protože vpravo i vlevo jsou v blízkosti přechody, které bezpečnost chodců zabezpečují v dostatečné míře, jeden z nich je dokonce řízen světelně. Samozřejmě, že nikdo z našich příslušníků tyto přechody nepoužívá, což je lidsky pochopitelné. A tak jsme denně svědky, jak kličkují mezi vozidly a riskují své zdraví a životy.“ (dále viz. příloha č.4)

3) přechod pro chodce na nám. Míru

Tento přechod byl zrušen v rámci samostatného projektu na podzim 2003 pro svoji údajnou nadbytečnost. V jeho těsné blízkosti se nachází ZŠ nám. Míru, CM střední pedagogická škola, CM gymnázium a vysokoškolské koleje.

Jiří Haičman, ředitel CM střední a pedagogické školy a gymnázia, Lerchova 63 k tomu ve svém dopise ze 17.12. 2002 uvádí: „Jsem přesvědčen, že město je automobily přetížené a sám jezdím jako jeden z mála ředitelů, skoro výlučně MHD. Několik let jsme také bojovali o zřízení dalšího přechodu pro chodce přímo před naší školou a nejen, že se nám to nepodařilo, ale naopak zrušili nám právě Vámi zmíněný přechod.“ (dále viz. příloha č.5)

4) přechod pro chodce přes ul. Údolní

V rámci I. etapy byl zrušen přechod přes ul. Údolní u východu z Kanceláře veřejného ochránce lidských práv. Ředitel kanceláře ombudsmana JUDr. Kupka o znovuobnovení přechodu s OD MMB jednal, kdy navrhoval jeho obnovení, ale neúspěšně. Za potřebný (byť ne nutně na stejném místě) považuje přechod přes ul. Údolní i ředitel FN Brno Jan Burian, který ve svém dopise z 29.3. 2002 uvádí: „Na základě Vaší výzvy jsem požádal Kontrolní oddělení FN Brno o prošetření názoru personálu a pacientů Porodnice na Obilním trhu. Většina pracovníků porodnice se domnívá, že by bylo vhodné zřídit nový přechod pro chodce na místě ostrůvku zastávky tramvaje č.4, kde vystupuje většina pacientů i zaměstnanců.“ (dále viz. příloha č.6)

5) přechod pro chodce na Žerotínově nám.

V rámci I. etapy byl zrušen přechod pro chodce na Žerotínově nám. z důvodu zajištění plynulosti provozu. Jedná se o přechod, kde ve špičkových hodinách přechází až 300 chodců za hodinu, většinou studentů nedaleké střední zdravotnické školy. I přes snahu omezit přecházení chodců právě v tomto místě (pro chodce nevhodné vydláždění v okolí Červeného kostela, řetězové hrazení) zde i po zrušení přechodu chodci stále přecházejí s nezmenšenou intenzitou, ovšem za větších bezpečnostních rizik vyplývajících z absence přechodu. Obnovení přechodu může být problematické z důvodů horšího rozhledu řidiče (přechod je hned za zatáčkou), což může být částečně řešeno umístěním značení „pozor přechod pro chodce“ přímo na komunikaci. Zvážit by se mělo zřízení semaforu u tohoto přechodu, pro které hovoří intenzita přecházejících chodců a projíždějících automobilů (semafor se doporučuje zřídit při průchodu 150 chodců a průjezdu 750 automobilů za hodinu).

K některým otázkám bezpečnosti chodců v městském provozu

V diskusích o zřizování či rušení přechodů pro chodce se často objevují tvrzení, nezakládající se na pravdě.

1. Chodci jsou nebezpeční skokani pod auta

Často opakovaný argument o tom, že jsou to častěji chodci a nikoliv automobilisté, kteří svou neopatrností způsobují problémy na přechodech, nemá oporu v žádné statistice. Statistika o nehodovosti na přechodech sice není k dispozici, ale podle statistiky všech dopravních nehod za rok 2001, kdy začala platit nová pravidla, zavinili řidiči motorového vozidla 91,9 % všech nehod, zatímco chodci pouhých 1,2 %.

PŘEHLED VINÍKŮ A ZAVINĚNÍ NEHOD

Viník, zavinění nehody v roce 2001	Počet nehod	tj. %	Počet usmrcených (do 24 hod.)	tj. %
Řidičem motorového vozidla	170 548	91,9	1056	86,6
Řidičem nemotorového vozidla	2 746	1,5	61	5,0
Chodcem	2 239	1,2	74	6,1
Jiným účastníkem	200	0,1	3	0,2
Závadou komunikace	601	0,3	1	0,1
Technickou závadou vozidla	1 838	1,0	5	0,4
Lesní, domácí zvěří	6 758	3,6	0	0,0
Jiné zavinění	734	0,4	19	1,6

(zdroj: Policie ČR)

Následky nehod zaviněných řidiči na přechodech pro chodce jsou tragické, jak dokládá další statistika, podle které došlo v roce 2001 k dramatickému nárůstu těchto nehod.

NÁSLEDKY DOPRAVNÍCH NEHOD NA PŘECHODECH PRO CHODCE PŘI NEDÁNÍ PŘEDNOSTI ŘIDIČEM

	I. - XII. 2000	I. - XII. 2001
Smrtelné zranění	7	30
Těžké zranění	131	210
Lehké zranění	374	736
Počet dopravních nehod	496	938

(zdroj: Centrum dopravního výzkumu)

Z uvedených čísel jasně vyplývá, že viníky nehod s nejzávažnějšími následky jsou v drtivé většině případů řidiči - proto je třeba působit především na ně, aby nebyli svému okolí tolik nebezpeční. Situaci nelze řešit tím, že budou kvůli neopatrné jízdě řidičů diskriminováni chodci.

2. Pokud se přechod zruší, budou moci chodci přecházet všude

Tento argument reaguje na ustanovení silničního zákona, zakazující chodci přejít silnici do vzdálenosti 50 m od přechodu. V místech se slabou (pod 200 automobilů/hod.) intenzitou dopravy své opodstatnění mít může, nicméně tam, kde je intenzita vyšší, je přechod důležitým nástrojem k zajištění bezpečného a pohodlného pohybů chodců.

Při důsledném uplatňování takovéto logiky by musely být zrušeny snad všechny přechody – takto ale postupovat nelze. Vždy je třeba pečlivě zkoumat koncentraci chodců v dané oblasti a počet automobilů, které tudy projíždějí.

3. Přechod pro chodce je nebezpečný, a proto by se měl zrušit

Už citovaná německá Směrnice pro zřizování a vybavení přechodů pro chodce Spolkového ministerstva pro dopravu, stavebnictví a bydlení uvádí:

”Jestliže na určitém přechodu pro chodce dochází k dopravním nehodám, potom je potřebné přezkoumat, jaká doplňková opatření jsou pro zmírnění nehodových faktorů účinná a nutná. Není-li možné nebezpečí nehod dostatečně zmírnit doplňkovými opatřeními, potom je potřebné přechod pro chodce nahradit jinou pomůckou pro přecházení.”

U nás častá praxe, kdy se ”nebezpečný” přechod bez předchozího pokusu o jeho úpravu zruší a žádná jiná alternativa se místo něj nenabídne, je opět diskriminací chodců.

přílohy:

- seznam zrušených přechodů (1)

- odpověď OD MMB na žádost o informace (2)

- dopis FN nemocnice u Sv. Anny (3)

- dopis VA (4)

- dopis CM střední pedagogické školy a gymnázia (5)

- dopis Fakultní porodnice (6)